Drobní savci (králíci, morčata, potkani a další) jsou našimi stále častějšími pacienty. S rostoucím počtem těchto pacientů se zvyšuje i kvalita a možnosti péče o ně. Pojmem „drobní savci“ ale rozumíme spektrum živočišných druhů s různými chovatelskými nároky, které postihují různá, často druhově specifická, onemocnění.

Diagnostika a zákroky

Klasické klinické vyšetření za pomoci našich smyslů musíme často rozšířit o pokročilejší diagnostické metody jako je rentgen, ultrazvuk, odběr a vyšetření krve nebo moči. Mikroskop nám pomáhá při vyšetření seškrabů a otisků kůže a při vyšetření biopsií všech podezřelých útvarů.

Zaměřujeme se na korekce chrupu a z preventivních zákroků nabízíme kastrace samců i samic, vakcinace králíků.

Nemoci drobných savců

Nejčastějším prvním projevem nemoci u drobných savců bývá nechutenství. Nepřijímá-li Váš malý kamarád potravu, vezměte ho ihned k veterinárnímu lékaři! Dobrým pomocníkem určení kondice, zvláště u velmi chlupatých jedinců, je pravidelné vážení, protože úbytek váhy je někdy jediným příznakem onemocnění. Zjistíme-li, že dochází ke sníženému příjmu krmiva až úplnému nechutenství, je nutné začít okamžitě zvíře přikrmovat. Pro tyto případy slouží tzv. „tekuté seno“ – komerčně vyráběná, velmi jemná senná drť, která se míchá s vodou a podává po injekční/krmné stříkačce.

Králíci

Králíci patří z drobných savců mezi nejoblíbenější domácí mazlíčky. Čím je tedy správně krmit? Základní potravu pro králíky tvoří seno, tráva, případně granulovaná kompletní krmná směs pro králíky. To vše by mělo být doplněno o zeleninu a malé množství ovoce. Směsi obsahující zrniny nejsou vhodné z důvodu selektivního výběru zrnin a s tím souvisejícím rizikem vzniku paralytického ileu, obezity a onemocnění chrupu. 

Z hlediska prevence se doporučuje vakcinace proti myxomatóze a králičímu moru – onemocněním, která jsou neléčitelná. Zvláště ve větších chovech je možné vakcinovat králíky proti pasteurelóze.

Častá onemocnění králíků

Syndrom onemocnění dentice

Pro podrobné vyšetření dutiny ústní a následnou korekci chrupu je u králíků nutná celková anestezie. V případě závažnějších problémů je pro správnou korekci často nutné provést toto ošetření i opakovaně.

Syndrom onemocnění dentice je u králíků velmi častým problémem. Na tvorbu zubních struktur má vliv především podávané krmivo. Dutina ústní je u králíka přizpůsobena k příjmu krmiva s vysokým obsahem vlákniny. Zuby rostou po celý králičí život. Rychlost růstu je u řezáků (hlodáků) 2-4 mm týdně a u premolárů (třenových zubů) a molárů (stoliček) 1-2 mm týdně. Proto má na růst zubů negativní dopad snadno rozmělnitelné krmivo, při jehož příjmu dochází k nízké intenzitě obrušování zubů. Důsledkem je prodlužování korunek třenových zubů i stoliček, následně tvorba hrotů na zubech a zraňování měkkých tkání dutiny ústní. Ke sníženému obrušování řezáků dochází hlavně sekundárně, z důvodu poškození třenových zubů a stoliček. 

Častými zevními projevy onemocnění jsou dehydratace, vyhublost, anorexie, abscesy v obličejové oblasti, střevní dysbióza a paralytický ileus (zástava pohybu střev).

Dalšími příčinami vzniku syndromu onemocnění dentice jsou téměř všechna systémová onemocnění, malnutrice či traumatická poranění zubů. U zakrslých plemen králíků dochází v důsledku genetické poruchy k abnormálnímu prodloužení mandibuly (spodní čelisti) vzhledem k maxile (horní čelisti). U těchto jedinců se setkáváme s uložením hlodáků spodní čelisti před hlodáky horní čelisti. To znemožňuje správné broušení hlodáků a má i sekundární vliv na obrušování premolárů a molárů. Konečným řešením je v tomto případě extrakce všech řezáků. Příjem krmiva po tomto zákroku nebývá problémem.

Odontogenní abscesy (dutiny plné hnisu v obličejové oblasti způsobené zánětlivým procesem v okolí zubu) mohou provázet jakékoliv příčiny vzniku syndromu onemocnění dentice, případně mohou vznikat jako reakce na poranění měkkých tkání dutiny ústní ostrými částmi krmiva. Pro terapii je nutná extrakce (vynětí) postiženého zubu/zubů s odstraněním postižené kosti a následná marsupializace – hnis je vypuštěn, dutina je propláchnuta dezinfekčním roztokem a okraje rány jsou vyšity do okolí tak, aby nedošlo k předčasnému uzavření dutiny. Rána se hojí spontánně s pomocí lokálních výplachů, celkově jsou podávána antibiotika.

Myxomatóza

Toto virové onemocnění se přenáší přímým kontaktem mezi králíky nebo krevsajícími členovci (např. komáry). Typickými projevy jsou nodulární kožní změny, otoky víček, pysků, uší, perineální oblasti a šourku, postupně se rozvíjející hnisavý zánět spojivek, horečka a anorexie. Virus způsobuje výraznou imunosupresi, a proto většina králíků hyne na sekundární bakteriální infekci. Specifická terapie neexistuje. Jediná možnost ochrany je vakcinace.

Mor králíků/kaliciviróza

Toto virové onemocnění se přenáší nejen přímým kontaktem, ale i nepřímo prostřednictvím chovatelských pomůcek, krmiva, hmyzu i hlodavců. Virus je odolný ve vnějším prostředí. Typickými projevy jsou apatie, neochota k pohybu, zrychlené dýchání, zvýšená teplota, krvácení z nosu, krev v moči. V některých případech může dojít i k náhlému úhynu bez projevů onemocnění. Terapie se neprovádí. Jediná možnost ochrany je vakcinace.

Pasteurelóza

Toto bakteriální onemocnění dýchacích cest je způsobené bakterií Pasteurella multocida s možným přispěním dalších bakterií. Projevuje se ztíženým dýcháním, kýcháním, kašlem, hlenovým až hnisavým výtokem z nozder a očí, zánětem spojivek a zápalem plic. Terapie zahrnuje léčbu podpůrnou i aplikaci antibiotik. Proti tomuto onemocnění lze očkovat.

Dermatomykózy

Tato skupina onemocnění je způsobena mikroskopickými houbami. U králíků se jedná především o Trichophyton mentagrophytes, Microsporum gypseum a M. canis. Typickými projevy jsou kruhovité léze se zarudnutím kůže v jejich okolí a zvýšené šupinatění. Terapie je podle rozsahu lézí buď lokální pomocí koupelí nebo oplachů antimykotickými šampony/roztoky, nebo celková pomocí systémových antimykotik. Tato onemocnění mohou být přenosná i na člověka.

Cheyletielóza/dravčíkovitost 

Toto onemocnění je nejčastější zevní parazitózou pet králíků. Roztoč Cheyletiella spp. postihuje hlavně jedince starší 3 let. Způsobuje alopecie/lysivost především v oblasti kohoutku s následným šupinatěním kůže. Léze mohou být svědivé. Nemoc je léčitelná antiparazitiky. Zároveň s terapií je nutné provést očistu prostředí zvířete.

Ušní svrab králíků 

Původcem ušního svrabu je Psoroptes cuniculi parazitující především v zevním zvukovodu králíků. V uších králíků se tvoří intenzivně svědivé krusty. Toto onemocnění je léčitelné ektoparazitiky.

Kardiomyopatie 

K onemocněním srdečního svalu – kardiomyopatiím jsou predisponována hlavně velká plemena králíků. Nejčastěji je diagnostikována dilatační kardiomyopatie, ale můžeme se také setkat s kardiomyopatií hypertrofickou. Dokud je nemocné srdce schopné kompenzovat svůj deficit, onemocnění nám zůstává klinicky skryto. Onemocnění srdce se projevuje především namáhavým dýcháním, anorexií a hubnutím. Intenzita těchto příznaků závisí na stupni kongestivního srdečního selhání.